Francouzské duo, přelévající se mezi hypnotickým folkem, drone plochami a těžkými perkusivními beaty. Sophia zpívá a hraje na indické harmonium, Raoul ji jistí na kytaru, banjo a obsluhuje i elektroniku.
Od svého vzniku v roce 2016 duo cestovalo po pódiích Evropy i Afriky, od Lyonu po Ankaru přes Srbsko, Bosnu, Chorvatsko, Maďarsko, Maroko, Řecko, Makedonii nebo třeba Kosovo. Dlouhodobé cestování jim sice umožnilo se setkat s nejrůznějším publikem, ale zároveň to byla příležitost vyvinout specifický způsob spolupráce. Jako sběratelé zvuků, nástrojů a vintage vybavení nahrávají Raoul a Sophia vše společně. Fáze nahrávání, prolínající se do téměř neskutečného cestování časoprostorem, se stala pro duo skutečnou zvukovou laboratoří. Sophia zpívá, vytváří vrstvené sbory, inspirované byzantskými barvami s psychedelickými víry, které mísí se zvukem harmonia, aby vytvořila hudební základ pro Raoula. Ten pak vytváří beaty z berberských perkusí, šamanských bubnů, zvonků a kouzel. Inspiruje se trancem, využívá drony a analogové delaye. Stručně řečeno, jde o pevné pouto, zároveň nekonečně pulzující vazbu tam a zpět mezi těmito oběma hledajícími dušemi.

Desperát, ženoucí se stepí na basových strunách. Ponor. V rukou Calvery se baskytara mění v prastarej kyj z úsvitu lidskýho věku, kdy všechny milý osoby byly ještě trochu chlupatý (a kdy Michal nepochybně nosil knír). Primitivní malby na stěnách jeskyní? Možná, ale místo obarvený hlíny a mamutů tady narazíte na čtyři struny, hypnotický figury hlubokejch tónů, důmyslně propletený linky – a pozor! – i skvělý písničky. Calvera vede dialog na několika frontách najednou a zároveň míří nekompromisně k jádru věci.

Aktuální duo Torra a Töhötöma. Unkilled Worker Lowland Tundra je svědectvím o  tvrdohlavém putování za tím nejsyrovějším zvukem. UKWLT je v tomto ohledu základní jednotka, velký třesk, prvočinitel: hudba ohlodaná na samý základ, až na tu nejtvrdší kost. Industriální zarputilost Godflesh naráží na šestistrunné vlnobití pravěkých riffů – a výsledek si nespletete. Ať už totiž Torr svou kytaru týral v kultovních Wollongong nebo aktuálně v Nesbitt´s Inequality, jeho rukopis je jasně čitelný: nikam vás nezve. A úsporné Töhötömovy bicí, které tentokrát trápí místo basy, jsou občas jako hřeby, které vám někdo zatlouká do hlavy.  Jestli se přidáte, je jen na vás.